François Francoeur
Životopis
Narodil se 8. 9. 1698. Jako žák svého otce byl již v 15 letech členem orchestru Velké opery, kde se seznámil s François Rebelem, s nímž potom udržoval celý život důvěrné přátelství a spolu s ním napsal 10 oper. Od roku 1730 člen Velké kapely 24 královských houslistů jako nástupce J. B. Senaillé, 1739 ředitel hudby v opeře. Spolu s Rebelem zastával funkci operního inspektora, hudebního intendanta, 1757 převzali správu opery a později se stali jejími uměleckými vedoucími. Francoeur navštívil roku 1723 také Prahu, kde se účastnil provedení Fuxovy opery Constanza e fortezza při korunovačních slavnostech císaře Karla VI. Setkal se tam s mnoha významnými umělci, např. s Tartinim, Vandinim, Quantzem aj. 1760 byl povýšen Ludvíkem XV. do šlechtického stavu a 1771 jmenován rytířem sv. Michaela. Z instrumentální hudby vydal 2 svazky krásných houslových sonát, z nichž dvě vyšly v úpravě pro violoncello. Sonáta E dur dokonale zdomácněla ve violoncellovém repertoáru a na světových soutěžích reprezentuje typ bravurně virtuózních děl zároveň s Locatellim a Valentinim. Zemřel 5. 8. 1787.
Dílo
| Opus | Název skladby | Obsazení | Délka (min.) |
|---|---|---|---|
| Sonáta E dur | violoncello, klavír | ||
| Sonáta Adur | violoncello, klavír | ||
| Sicilienne & Rigaudon a moll | violoncello, klavír | ||
| Sarabanda D dur | violoncello, klavír |
Zdroje: Ivan Měrka: Violoncello, http://en.wikipedia.org/wiki/Fran%C3%A7ois_Francoeur
