Justus Johann Friedrich Dotzauer
Životopis
Narodil se 20. 1. 1783. Od útlého mládí se věnoval klavíru, houslím, lesnímu rohu, klarinetu a kontrabasu, ale jeho hlavním nástrojem se stalo violoncello. První poznatky na violoncelle získal v Hildburghausen u dvorního trumpetisty Hessnera, který prý hrál na všechny nástroje, potom ho otec poslal do Meiningen k Johannu Jacobovi Kriegkovi (žák mladšího Duporta, člen vévodské kapely), u něhož studoval 2 roky. Po úspěšném debutu v Pleyelových variacích na dvorním koncertě v Hildburghausen dostal místo ve výborné dvorní kapele v Meiningen (1801-1805). 1805-1811 působil v orchestru v Lipsku, kde také založil smyčcové kvarteto. Za svého pobytu v Berlíně měl možnost slyšet slavného Bernharda Romberga, který mu dal možná několik lekcí a tím zdokonalil jeho hru k nejvyšší virtuozitě. Nejdůležitější životní krok udělal Dotzauer roku 1811 odchodem do drážďanské dvorní kapely jako královský saský komorní hudebník a od roku 1821 jako 1. violoncellista. Posledních 8 let svého života prožil na odpočinku jako všemi uctívaný umělec i pedagog, k jehož žákům patřili jeho syn Karl Ludwig, Karl Schuberth, Friedrich Kummer, Carl Drechsler a Carl Ludwig Voigt. Dotzauer se chtěl prosadit také jako skladatel a vyvinul v tomto směru nevídané úsilí - jeho dílo čítá přes 180 opusů. Napsal operu Graziosa (provedena v Drážďanech 1841), předehry, symfonie, mši a komorní hudbu. Téměř bezvýznamný materiál z dnešního hlediska je jeho dvojkoncert pro 2 violoncella op. 85, 9 violoncellových koncertů, 3 concertina a množství Divertissements, Potpourris, Variací atd. Nejcennějším Dotzauerovým odkazem je pedagogická literatura, která svou početností a hodnotou nemá v historii obdoby. Žádný violoncellista před ním, ani po něm nezanechal tolik technického studijního materiálu. Zemřel 6. 3. 1860.
Zdroje: Ivan Měrka: Violoncello, http://de.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Dotzauer
U tohoto skladatele chybí seznam skladeb, pomozte nám jej doplnit.
